
Próza
Zde najdete ukázky z mých prozaických textů.
Povídky a novely
O kalhotách se záplatou
Jak už víš, v Pohádkové zemi jsou všechna místa, které najdeš i v našem světě. Ale kromě nich se tam občas zhmotní i světy, které v naší realitě skutečnými světy nejsou. A tak můžeš v Pohádkové zemi narazit na svět jménem Politika, na svět Dětí, na svět Cukrárenských výrobků, nebo třeba na svět...
—————
O kabátu s děravou kapsou
Hloupý Honza, to je chlapík, kterého najdeš v leckteré české pohádce. A moc zajímavá věc je ta, že většinou ten hlupák není hlupákem, ale pěkně vykutáleným chytrolínem. No, Honzů se zkrátka potuluje v Pohádkové zemi spousta. A mezi nimi je, nebo vlastně byl jeden skutečně hloupý!
Chceš? Budu ti...
—————
Jdi a zeptej se tygra *
Františka Vrbenská a Jakub D. Kočí
(* vojenské přísloví: znamená „když jsi v nejistotě, proveď hazardní kousek, který může při štěstí věc vyřešit“)
Na kostech mrtvých vrány hřadují,
déšť stéká po zlomené střele.
Až s novým jarem tráva vyraší,
vrátí se muži na vyprahlá...
—————
O prošlapaných botách
Věděl jsi, že v pohádkové zemi jsou, kromě těch docela pohádkových míst i všechna místa, která najdeš tady na zemi? Vážně. Je tam Praha, je tam Británie, jsou tam Alpy, poloostrov Kamčatka i Mexický záliv, Viktoriiny vodopády, Velká čínská zeď, poušť Sahara, severní a jižní pól, Tichý oceán......
—————
O dýmce, co nesnášela tabák
Představ si, že v Pohádkové zemi se také vypráví pohádky. No jo, už je to tak. Zrovna nedávno jsem tam jednu zaslechl. Vyprávěl jí takový starý vousatý pán skupince dětí, které mu přinesly buchtu s mákem k zakousnutí.
A o čem jim vyprávěl? Byla to taková těžká věc. Smutná taky, ale nakonec dobře...
—————
O čarovném skřipci
Docela na konci Pohádkové země je město Hádkov. Tohle město nedostalo své jméno podle toho, že v něm lidé chovají hady, a dokonce ani podle toho, že by si místní nějak zvlášť oblíbili hádanky. Hádkov je Hádkovem, protože se v něm lidé stále hádají a přou - nikdo vlastně neví proč, ale dohady tu...
—————
O vestě a cibulích, co zastavily čas
Cibule, to není jen zelenina, jsou to také hodiny. Vážně, já si nevymýšlím. Říká se jim cibule snad proto, že jsou kulaté a baňaté, mají stopku a nosí se na řetízku v kapse. I když by bylo asi celkem pošetilé, nosit cibuli na řetízku v kapse, prostě to tak je.
Tyhle hodiny už nejsou zrovna v módě,...
—————
O klobouku, který ztratil hlavu
Stejně jako je důležité pro lidi nosit boty, tak je důležité pro klobouky nosit hlavy. Zní to možná trochu divně, ale je to tak. V Pohádkové zemi mají všechny věci duši a také vlastní rozum. Pro plnicí pero je třeba velké neštěstí, když mu vyschne tuš. Žádný proutěný košík tam dlouho nevydrží při...
—————
O deštníku, který neměl rád déšť
I mezi deštníky jsou mrzouti. Víš, kdo je mrzout? To je takový člověk, který se na svět pořád škaredí; jakmile se mu něco nelíbí, tak začne být nespokojený, pro hudrování a nepěkná slova nejde daleko. Právě takový byl i deštník, o kterém ti budu vyprávět. Jakmile začalo pršet, hnedle spustil: „No...
—————
Sýček III. Vlci
Hampejzl ve vísce Plochaja Gus dýchal, skrz otevřené okenice do promrzlého dne, dlouhé komíny páry. Širá pole před vsí pokryl těžký sníh. Z hustých lesů za zamrzlým potokem zlověstně skučel vítr, který zrychloval v brázdách pěšin a cest, a každého štiplavě popoháněl z nečasu k vyhřátým...
Milý internetový poutníče,
ať už sem zabrousíš z jakéhokoli důvodu,
buď vítán! Doufám, že zde najdeš vše,
cos najít chtěl.
Jakub