Heidi Janků: Jsem nadprůměrná parkovačka

Narodila jsem se v muzikantské rodině. Maminka hrála a učila hru na violoncello, otec zase na pozoun a dechové nástroje. Od první třídy jsem navštěvovala lidovou školu umění, kde mně profesorka zpěvu, paní Klausová, naučila všemu, co používám dodnes. Mimo sólového zpěvu jsem chodila i na sborový zpěv, klavír a pohybovou výchovu. Asi od sedmé třídy jsem začala zpívat a tancovat ve folklórním sboru a natočila své první nahrávky v ostravském rozhlase s cimbálovkou Lučina. I když jsem deset let zpívala pouze klasický repertoár v klasickém podání, na gymnáziu jsem se začala věnovat moderní muzice a zpívat s různými kapelami na zábavách. S kamarády jsme tenkrát sestavili študáckou kapelu, která však neměla dlouhého trvání. Zanikla, ale brzy po tom vznikla nová a tak to šlo stále dokola. Ráda na to vzpomínám. Ve třetím ročníku jsem začala zpívat s kapelou Proměny, což byl bývalý Majestic, s nímž začínaly Marie Rottrová a Věra Špinarová. Vystupovala jsem s ní několik sezón. Často jsme hrávali v porubském kulturním domě. Mezitím jsem ještě působila v divadelním sboru Alternativa, který tvořili studenti Vysoké školy báňské z Ostravy. Těsně před maturitou jsem náhodou zjistila, že tehdy populární Pavel Novák pořádá konkurs na zpěvačku, aby mohl se svou novou kapelou „Proto“ vycestovat do obou polovin Německa, kde měl hrát v barech a klubech. Konkurs jsem vyhrála, a tím začalo mé profesionální zpívání. Po dvou měsících jsme se vrátili a na jednom společném vystoupení na ostravské Černé louce mě uviděl Ivo Pavlík. Zanedlouho se mi ozval, zda bych nechtěla zkusit kariéru sólové zpěvačky. Stalo se to v roce 1982 a bylo to osudové setkání. V letech 1982 až 1990 jsme měli vlastní kapelu „Supernova“. Pracujeme a žijeme spolu dodnes.

- Z knihy Slavičí osudy

Datum narození: 23. listopadu 1962
Znamení: Střelec

Ptám se na to každého Střelce, se kterým dělám rozhovor: Jste střelená?
Jsem. Narodila jsem se sice první den ve znamení Střelce a veškeré charakteristiky uvádějí, že bych měla mít v sobě i kus Štíra. Ale kdykoli jsem četla právě podobné charakteristiky, tak jsem zjistila, že jsem opravdu střelená. Jsem Střelec, ze Štíra nemám vůbec nic. A asi jsem i střelená, jinak bych nedělala to, co dělám.

Jak se bráníte zimním chorobám?
Těm se neubráním. Co se týká...

Celý článek najdete v magazínu Žena-in: Heidi Janků: Jsem nadprůměrná parkovačka