Nebojte se vlka, bojte se tchyně!

Do kin přichází nový film Marie Procházkové Kdopak by se vlka bál. Zajděte si na dětský horor říznutý rodinnou romantikou. 

V nedávné recenzi jsme na film Nestyda (viz Ten chlap je Nestyda!) jsem si stěžoval, že nemá smysl chodit do kin na domácí filmy v záplavě vizuálních efektů hollywoodské produkce. U filmu Kdopak by se vlka bál režisérky Marii Procházkové to tak docela neplatí, proč? Film neoplývá velkým množstvím triků, kromě občasných kreseb črtaných dětskou rukou přímo do scény, které zastupují některé dětské myšlenky (jsou mimochodem velice vydařené, například, když se malá Terezka – hlavní hrdinka filmu – seznamuje s domnělým mimozemšťanem, překreslí se mu ruka zeleným chapadlem). Důvodem, pro který stojí za to jít na Kdopak by se vlka bál do kina je hudba, její autor Jan P. Muchow se totiž skutečně vytáhl! Dramatické chvíle gradují, hororové sny jsou podkreslené jímavými tajemnými tóny, hudba zkrátka zapadá jako ozubená kolečka do složitého mechanismu a vytváří třetí rozměr, který vás dokonale vtáhne do děje jinak klasické zápletky. Takový zvuk z televize prostě nevyloudíte, ať budete bušit do ovladače sebesveřepěji.

A jaká je tedy zápletka? ...

Celý článek najdete v magazínu Žena-in.cz: Nebojte se vlka, bojte se tchyně!